Výročí založení Sociologického nakladatelství (1991)
V roce 2021 se renomované Sociologické nakladatelství (SLON), jež vydává odbornou společenskovědní literaturu, stalo součástí Nakladatelství Karolinum. Při příležitosti výročí založení SLONa (1991) jsme položili několik otázek zakladatelům tohoto nakladatelství – Aleně Miltové (AM) a Jiřímu Rybovi (JR).
Co považujete za nejdůležitější impuls, který Vás k založení nakladatelství vedl?
JR: Snad to nebude znít moc nadneseně, ale úlohu impulsu (hybatele) sehrálo nadšení z první vydané knihy. Ještě pod křídly časopisu Sociologické aktuality, na jehož vydávání jsem se podílel, byl pololegálně vydán výběr sociologických miniesejů 24× o demokracii a morálce, původně otištěných v tomto časopise. Z tohoto nadšení a údivu, že to jde, se v redakci časopisu zrodil nápad založit nakladatelství SLON, autorkou názvu je Alena Vodáková. Původně mělo jít o součást obnoveného Sociologického ústavu, nakonec se ale SLON stal soukromým podnikem dvou lidí. Bylo to šťastné řešení, neboť umožňovalo využít všemožné „osvobozené“ nápady a myšlenky a také, což bylo velmi důležité pro budoucnost podniku, vytvořit malé oddané společenství pomocníků a příznivců, a to včetně budoucích „věrných“ autorů.
Jaké byly začátky vzniku nakladatelství? Můžete nám říct něco o překážkách, s kterými jste se v roce 1991 při zakládání potýkali?
AM + JR: Začátky nakladatelství byly spojeny s důvěrou autorů a toho jsme si tehdy velmi vážili. Ti první, kteří nám věřili, nám svěřili své rukopisy – Ivo Možný, Jan Keller, Jaroslav Kapr. Problémy byly hlavně s distribucí – málokdo dnes věří tomu, že v centru Prahy byla knihkupectví „na každém rohu“ a že jsme do nich naše knihy nosili osobně (později jsme si na to najímali brigádníky). Velkodistribuce byla tehdy v rozkladu, takže jinak to nešlo. Také jsme se učili za chodu, jak na to – museli jsme ovládnout pro nás nové „nakladatelské řemeslo“.
20. června 2012 – vítání knihy Miroslava Paulíčka Nikdo se neodváží říci, že je to nudné: stojící Miloslav Petrusek, Jiří Ryba, Miroslav Paulíček
Co považujete za nejúspěšnější edici nakladatelství SLON?
AM: Nejúspěšnější byla zřejmě edice Studijní texty, především díky tomu, že jsme v ní vydali řadu velmi úspěšných titulů. Ty vyšly v takovém počtu výtisků, o jakém se dnes může nakladatelům jen zdát. Namátkou – Úvod do sociologie od Jana Kellera, Myslet sociologicky od Zygmunta Baumana nebo Úvod do kulturní a sociální antropologie od Roberta F. Murphyho.
JR: Já bych přidal ještě edice Sociologické aktuality a POST – v nich vycházely v té době opravdu objevné texty, které si české intelektuální prostředí dalo by se říci s radostí osvojovalo. Za všechny bych jmenoval Úvahy o postmoderní době od Zygmunta Baumana.
Jaká sociologická publikace by dle Vás neměla chybět v žádné knihovně?
AM + JR: Úvahy o postmoderní době od Zygmunta Baumana z edice POST a Peníze v moderní kultuře a jiné eseje od Georga Simmela z edice KLAS. Obě knihy jsou ovšem aktuálně nedostupné.
17. října 2013 – prezentace nakladatelství včetně ediční rady na konferenci v Olomouci: Helena Kubátová, Zuzana Uhde, Jiří Šafr, Jiří Ryba a Alena Miltová
Můžete se s námi podělit o oblíbenou vzpomínku, která se k nakladatelství váže?
AM + JR: Vzpomínek je za ty roky hodně – na vítání knih, na setkání se zajímavými autory a autorkami, ale také na povodeň v srpnu 2002, která nám zničila oba sklady knih. Jak stárneme, tak si stále více vybavujeme glosy naší první sekretářky paní Denské, která k nám nastoupila se slovy, že si nás sama vybrala – poté, co odešla do důchodu. S energií sobě vlastní převzala agendu vyúčtování komisních prodejů a dokázala nás i v horších časech „držet nad vodou“.
Od roku 2021 je SLON součástí Nakladatelství Karolinum. Co považujete za největší pozitivum tohoto propojení?
AM + JR: Největším kladem tohoto propojení je, že se můžeme věnovat výhradně ediční práci – jak práci na konkrétních knižních titulech, tak na naplňování jednotlivých edic, které jsme do Nakladatelství Karolinum převedli. Ve vlastní firmě jsme dělali úplně všechno a na vlastní ediční práci zbývalo stále méně času.
Jak se dle Vás změnila nakladatelská činnost od 90. let? Co byste doporučila začínajícím, malým nakladatelstvím?
AM + JR: Nakladatelská činnost se u nás od 90. let naprosto změnila po všech stránkách, ani nemá smysl to vyjmenovávat. Pro nás byly změny postupné a různé technologické skoky jsme vždy nějak zvládli, stejně jako změny v systému distribuce knih apod. Začínajícím malým nakladatelstvím, která kupodivu stále vznikají, bychom poradili, aby si dobře vybrali a promysleli svůj ediční profil. Jedině tak se mohou soustředit na kvalitu.
Kdybyste měli možnost vrátit se v čase, existuje něco, co byste v začátcích udělali jinak?
AM: V úplných začátcích bychom asi neměnili nic, tehdy jsme vydávali jen pár knížek ročně a mohli jsme se jim věnovat po všech stránkách. O něco později by se určitě našlo něco, co bychom bývali měli dělat lépe – např. věnovat větší pozornost licenčním smlouvám. Smlouvy s autory jsme sestavovali sami a na těch z prvního desetiletí je to vidět. (smích) Smlouvy neobsahovaly zdaleka vše, co by měly, a do budoucna nám to někdy komplikovalo život.
1996 – páté narozeniny SLONa, oslava v ZOO, září 1996: Gertruda Denská, Jiří Ryba, Miloslav Petrusek, Markéta Rybová, Helena Hájková (Český literární fond) a Hana Maříková; autorka fotografie: Alena Miltová
Existuje téma, kterému se dle Vás v sociologické literatuře nevěnuje dostatek pozornosti?
AM: Problémem současné sociologie na celém světě, nejen u nás, je „superspecializace“, tj. zaměření badatelů (a tím i autorů knih) na stále užší témata. V malé zemi, jako je naše, je problém vydávat takto specializované knihy pro pár čtenářů. Neplatí to samozřejmě jen pro sociologii. Osobně jsem ráda, že se u nás vrací téma práce a pracovních podmínek zpracované sociologicky. Spolu s tímto trendem ze „scény“ postupně mizí velké postavy, které nejenže se uměly ve svých textech podívat na „svět“ z jistého sociologicky kvalifikovaného odstupu, ale provozovat i svoji osobní originální a podnětnou teorii.
Co momentálně čtete?
AM: Čtu knížku svého dávného kolegy Radima Marady Co je nového v sociologii.
JR: S potěšením „lovím“ knihy z knihobudky a čtu zapomenuté knihy, tj. ty, o kterých jsem nevěděl anebo věděl a nestihl přečíst v minulosti anebo přečetl dávno a pozapomněl detaily.
Více o sloučení Nakladatelství Karolinum a Sociologického nakladatelství (SLON) si můžete přečíst na našem blogu.
