Den milovníků knih
Dnešní den je oslavou všech milovníků knih napříč kontinenty! Při této příležitosti Vám nabízíme pár tipů na zajímavé knihy z naší produkce.
Pascalovské meditace
Autor: Pierre Bourdieu
Překlad: Jan Petříček
Edice: Myšlení současnosti
Kniha Pascalovské meditace (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil. Východiskem knihy je kritika „scholastického rozumu“, tedy snaha odkrýt sociální podmínky umožňující veškerou intelektuální práci; nejdůležitější z těchto podmínek pak je samotná situace scholé, volného času osvobozeného od praktických tlaků. Profesionální myslitelé v čele s filozofy si však podle Bourdieua podmíněnosti svého postavení obvykle nejsou vědomi, a scholastické vidění světa neoprávněně zobecňují. To vede k řadě iluzí a zkreslení, zejména k nepochopení svébytné logiky praxe a přehnaně intelektualistickému pohledu na lidské bytosti. Bourdieu ve své „negativní filozofii“ tyto filozofické omyly potírá, a nadto předkládá vlastní pojetí člověka, vyplývající z jeho sociologických výzkumů, přičemž se zaměřuje právě na ty aspekty lidské existence, které jsou pro scholastický pohled většinou neviditelné, jako role těla v učení se a poznávání, dějinnost rozumu nebo otázky moci a násilí.
Dílo 9
Autor: Karel Šiktanc
Editor: Jiří Brabec
Edice: Dílo Karla Šiktance
Devátým svazkem se uzavírá Dílo Karla Šiktance. Jeho uspořádání a postupné vydání před více než dvaceti lety iniciovalo a básníkovi nabídlo Nakladatelství Karolinum. Závěrečný svazek zahrnuje texty vzniklé v letech 2014–2019, vydané nejprve v jednotlivých sbírkách a nyní shromážděné v knize Dílo 9. Svazek obsahuje sbírky Na Knížecí (Pražská preludia), Horniny, Ubírati se, Opovážení a je doplněn devíti básněmi z let 2020–2021 v oddílu Z pozůstalosti. Celek završuje příloha sestavená z reprodukcí originálních strojopisů i rukopisů posledních básní.
Dílo 9 Karla Šiktance i celý vydavatelský projekt zakončuje bilanční ediční komentář literárního historika Jiřího Brabce, který si můžete přečíst zde.
Uvedení posledního svazku Díla Karla Šiktance za účasti editora Jiřího Brabce, básníka Petra Hrušky a literárního kritika Jaromíra Slomka se uskutečnilo 8. června 2023 v Městské knihovně v Praze. Moderovala Adéla Petruželková, básně interpretoval Šimon Krupa.
Záznam z večera:
Kdo tu mluvil o vítězství?
Autor: Tereza Matějčková
Edice: Myšlení současnosti
Tradiční kultury znají cvičení, která člověku vštěpují kázeň. Rovněž moderní autoři, Hegel, Nietzsche nebo Kierkegaard, ještě věnovali zvláštní péči vlastnímu úsilí o duchovnost, byť mimo náboženské rámce. Máme-li ale skutečně růst, je naopak třeba rozvolnit vztah k sobě samému. Sem vstupuje pojem rezignace. Rezignovaná vůle není slabá, umí sama sobě – a potažmo i druhým – odolávat. Taková rezignace je obranou před tím, že se člověk stane pouhým článkem v řadě událostí či dějů. Umění, filosofie, ale především svoboda tkví ve schopnosti vytvářet distanci. Tereza Matějčková ve své nejnovější knize nabízí víc než dějiny pojmu nebo tematické čtení odkazu známých myslitelů – svěží pohled na nově položenou otázku po sebepřijetí a růstu.
Kniha byla nominována na cenu Magnesia Litera za naučnou literaturu.
Karel Hvížďala hovořil o knize Kdo tu mluvil o vítězství? na Českém rozhlase Vltava. Recenzi z 21. června 2023 si můžete poslechnout zde.
Čtvrtá revoluce
Autor: Luciano Floridi
Překlad: Čestmír Pelikán
Edice: Studia nových médií
.jpg)
Vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) radikálně proměňuje nejen to, jak rozumíme světu a jak vzájemně komunikujeme, ale také způsob, jakým se díváme sami na sebe a jak chápeme svou vlastní povahu, existenci a odpovědnost. Rozšíření ICT tak představuje čtvrtou revoluci v dlouhém procesu přehodnocování základní podstaty a role lidstva ve vesmíru: jakožto lidstvo netvoříme nehybný střed vesmíru (kopernikovská revoluce), nelišíme se nijak mimořádně od zbytku zvířecího světa (darwinovská revoluce) a zdaleka nejsme sami pro sebe ve svém vědomí zcela transparentní (freudovská revoluce). ICT nám nyní dávají najevo, že nepředstavujeme izolované, odpojené činitele, ale informační organismy, kteří spolu s jinými druhy těchto činitelů sdílejí globální prostředí, v konečném pohledu utvářené z informací, takzvanou infosféru (Turingova revoluce).
Recenzi Marka Jančíka si můžete přečíst na iLiteratura.cz.
Luciano Floridi (* 1964)
profesor filozofie a etiky informací na University of Oxford a ředitel Digital Ethics Lab na Oxford Internet Institute. Zabývá
se informační a počítačovou etikou, filozofií informace a technologií, mezi jeho výzkumné zájmy patří také epistemologie,
filozofie logiky nebo historie. Je autorem řady monografií, např. The Philosophy of Information (2011) a The Ethics of Information (2013).
Modernita a holocaust
Autor: Zygmunt Bauman
Překlad: Jana Ogrocká
Edice: SLON – POST
Bauman chápe holocaust jako „židovskou tragédii“, zdůrazňuje však její specifické rysy, které ji odlišují od všech ostatních genocid. Konstatuje, že holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury – ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury. Holocaust je tak pochopen nikoliv „pouze“ jako historická událost, ale jako dějinný milník, jako výpověď o povaze a charakteru naší civilizace, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita. Baumanova kniha zařazuje holocaust do kontextu sociologických analýz rasismu, ale překračuje je tím, že dokládá tragickou dialektiku „výjimečnosti a normality“ holocaustu. Autor bez moralizování prokazuje, jak se v polovině 20. století dostal osvícenský racionalismus do ostrého konfliktu s morálkou a nenalezl z něj východisko.
Bibliografie prací Zygmunta Baumana čítá několik desítek knižních monografií, avšak právě kniha Modernita a holocaust z roku 1989 je pokládána veřejností (nejen akademickou) i autorem samým za dílo přelomové: touto knihou se stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Kniha byla v roce 1990 oceněna Cenou města Amalfi za nejlepší evropské sociologické dílo roku. Byla přeložena do několika desítek jazyků. Pro české vydání napsal Zygmunt Bauman zvláštní předmluvu.
Zygmunt Bauman (1925‒2017)
patřil k nejvýznamnějším a také k nejznámějším sociálním vědcům naší doby. Je autorem řady zásadních knih o modernitě, holocaustu a postmoderním životním způsobu. U nás je znám z překladů svých knih již od 60. let, od poloviny 90. let u nás začaly jeho překlady vycházet znovu: od Úvah o postmoderní době (Sociologické nakladatelství /SLON/, 1995) po Tekutý život (Pulchra, 2021) jich vyšlo více než 20, mnohé opakovaně.
V říjnu roku 2002 udělila Zygmuntu Baumanovi Univerzita Karlova čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa v oboru sociologie. V roce 2006 obdržel Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
